Zní to asi divně, copak se dá v malé místnosti běhat? A přece to jsou skutečné běžecké závody, a ne ledajaké! Troufám si tvrdit, že se při nich ukáže lépe než na tartanové dráze, jak je kdo rychlý. Nejde jen o hbité nohy, zajímá nás, jak má kdo rychlé paže, prsty, trup - zkrátka celé tělo.
Závodník dostane na startu dva kusy lepenky, vyříznuté ze staré krabice, čtverce asi 35 x 35 cm. Na časoměřičův pokyn položí prvnbí čtverec před sebe na podlahu, stoupne si na něj levou nohou, hned na to položí na zem druhý čtverec, šlápne na něj pravou nohou, pak zvedne levou nohu, aby mohl sebrat první čtverec a přesunout jej dopředu.
Teď už jistě chápeš, že při těchto neobvyklých závodech smí "běžec" postupovat po přesně stanovené dráze (zpravidla kolem stolu) jen po lepenkových čtvercích, které střídavě překládá dopředu. Jakmile šlápne na holou podlahu - třeba malou částí chodidla - je diskvalifikován.
Při překládání čtverců stojíme na jedné noze, a to se těžko udržuje rovnováha. Pravidla naštěstí dovolují opírat se o podlahu rukama.