Při této hře sedí hráči v kruhu. Ten, kdo řídí hru si vymyslí nějaký systém pašování. Ukaždme si to na příkladu. Hráč může v tomto případě propašovat slova, která začínají na písmena, kterými začínají křestní jména (nebo přezdívky) hráčů sedících vedle něj. Takže například hráč vedle kterého sedí Michal a Pavel může propašovat mýdlo a postel, Mercedes a pytel atd.
Ten, kdo řídí hru předříká všem, co mohou propašovat. Ti potom sami zkouší, co budou pašovat a on jim říká, zda je to dobře nebo ne. Pokud si někdo myslí, že na pricip přišel, jde ho do ústraní pošepat vedoucímu hry. Je-li to správně, hraje dál a neprozrazuje nic ostatním.
Způsobů, jak ovozovat, co je možno pašovat může být víc. Může to být třeba poslední písmeno křestního jména, takže dotyčný hráč může pašovat lampu a lanovku (slova začínající na L, protože Michal i Pavel končí na L). Klíč může být odvozen i od oblečení hráčů nebo od čehokoliv jiného.
