K Bratrstvu a posléze BraTul jsme se dostal prostřednictvím své sestry Věry a svých synovců Lukáše, Jakuba a Marka. Lukáš nyní vede 2. středisko Tuláci a převzal tak de facto žezlo od Vaška.
Má profese, v které se věnuji jako ponikatel zahraničnímu obchodu, mi nedává moc času na přímou práci s dětmi v klubech. Většinou pomáhám spíše na táborech nebo na větších akcích, kde je to třeba, pomohu i finančně.
Mezi mé koníčky patří počítače, četba, hudba, tenis, cestování, turistika, což se dobře doplňuje s tím, co dělám pro kluby Bratrstva a Tuláků.
Bratrstvo a Tuláci jsou pro mě odreagováním od rodinných smutků. Z tří sourozenců jsem zbyl sám. Moje sestra Věra (*14.4.59, +23.10.95) ani můj bratr Martin (*7.7.1963, +1993) už nežijí. Smutnou bilanci tvoří i moji synovci: od Věry: Lukáš (6.6.77), Jakub (9.3.79-22.10.95) a Marek (8.5.80-23.10.95) a od Martina: Michal (13.7.1983-2.4.1992). Moji rodinu tedy reprezentují ještě vlastní dcery Pavla (1977) a Jana (1980), syn Jakub (1996), vnuk Marek (1995) a již zmíněný synovec Lukáš (1977).
Díky svému ekonomickému vzdělání (stihl jsem vystudovat dvě vysoké školy, elektrotechnickou a ekonomickou) se angažuju v několika neziskových organizacích v ekonomických funkcích.
